Zpátky do minulosti 2: Totes Gebirge aneb Kašpárkovo divadlo (2014)

dne

Lezecké články v rámci našeho oddílu vznikaly dávno předtím, než tu byly tyto stránky. V sérii ne zrovna originálně nazvané Zpátky do minulosti se podíváme na čtveřici příspěvků, které sepsal Vašek, a které v současnosti můžeme nalézt na lezci. Pěkné počtení!

Totes Gebirge aneb Kašpárkovo divadlo

Z naší rodné Hané to není do Alp či Tater zrovna co by kamenem… a tak proto krátké výpady do hor hledám lezecky zajímavé a vzdálenostně dostupné kopečky.

Při obhlížení různých lezeckých i nelezeckých stránek na internetu jsem našel v okolí Tauplitz zajímavou severní stěnu Trawengu.

Tauplitz je spíš lyžařská destinace a tak jsem si z poslední zimní návštěvy snažil vybavit kopec Traweng, v jehož 500m vysoké severní stěně jsem objevil cestu Kasperltheater, 6c+.
Cesta byla částečně sanována nýty a nákres vypadal docela přehledně, což vzhledem k výšce stěny a formátu nákresu bylo trochu zavádějící. V nákresu byly jen obtížnosti jednotlivých délek, bez počtu nýtů, zato s výstižnými komentáři typu „verscheidung 6b+, zapomeňte na nohy :-)“
Nicméně nástup a sestup byl popsán výstižně a přesně, takže jsme jednoho srpnového rána s mírně otevřenou pusou stáli na úpatí stěny.

Vysoká, rozlehlá stěna budila slušný respekt a ve spádnici vrcholu, v systému spár a zářezů, jsem se snažil najít naši cestu. Až tady jsem z popisu zjistil, že první dvě délky jsou bez jištění a tak jsem hledání správného směru nechal spíše na intuici, která mne k mému překvapení nezradila a po soustředěném pohopkávání mokrými nástupovými plotnami jsem našel první nýt.

Celá cesta je od třetí délky slušně vynýtována, štandy vždy po dvou. Trochu lezecký paradox, čím těžší, tím nýtů spíše méně. Pár těch kovových kamarádů
jistě pomůže anebo si prostě budete věřit. První část stěny je spíše kolmá, plotnovitá a druhá lehce převislá, stěnové lezení nečekejte, dominují kouty, zářezy a spáry nečekaných krás. V druhé části stěny obtížnost spíše kulminuje, takže je fajn si trochu rozvrhnout síly, hlavně proto, že od cca. 250m výšky by ústup ze stěny byl dost problematický.
Velký dojem zanechá 9.délka 6c+, úžasný odštíplý 30m blok se závěrečným překulením přes hranu na štand a také 13.délka 6c+.
Je to převislá spára, která vás nenechá chladnými a prověří fyzicko-psycho  odolnost.

Obtížnost 6c+ nemám moc rád, většinou jsou to záludně, zakuklené osmičky. V této stěně je to přesně tak, 4 délky této obtížnosti tvrdí muziku a poslední, převislou a mokrou spáru jsem dal jen s krajním nasazením, které ve mně vyburcovala kombinace kazícího se počasí, lezeckého OS stylu a chlapské ješitnosti, to když na druhém konci lana máte svoji lásku. Můj protějšek od nástupu protestoval, že to bude těžké, dlouhé, mokré a studené. Vše byla pravda, takže to, že jsme se před bouřkou mírně jetí ocitli na vrcholu Trawengu, je zásluha zejména našeho společného ujišťování, že naše další cesta bude kratší, lehčí a na sluníčku. Stihli jsme to docela na knap, posledních pár set metrů od hospody už padaly proudy vody.

Pár praktických informací:
nástup od Tauplitzalmu cca. 2 hodiny, nejdříve hodinu dolů a potom hodinu nahoru doporučují se dvojčata 55mm, dvě takové délky potkáte stěna má 14 délek a nešizených 500m
sestup je na druhou stranu , takže žádný batoh na nástupu je to severka, takže ve spárách je občas mokro a lišejníkovo ,ale to zážitek spíše umocní
Celkem jsem vypátral ve stěně ještě dvě cesty, jednu klasiku od Preusse a ještě jedno 6c+. Pokud máte někdo info o dalších cestách, budu rád za info.

Vašek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *